Blogger se vymočil - hyeny vrtěly chvostem
Nepsal s pohrdáním o příznivcích Václava Havla. Psal jen o těch, které já sice neznám, dokonce ani jediného z nich, ale on jistě ano. On jistě zná ty „modloslužebníky“ adorující Václava Havla božského, aniž si uvědomují Havla jako lidskou bytost. Jistě zná ty extatické blouznivce. Mne samotného by zajímalo,jak se vlastně takoví lidé projevují. Co pozitivního Václavu Havlovi neprávem přisuzují. Jaké vlastnosti, jaké činy. A naopak, co negativního o něm v sobě umanutě či v sektářském zaslepení odmítají vidět. Ale o tom nám pan Škvrna nic nenapsal. Proč? A tím se dostáváme k politováníhodné skutečnosti, která nechť nám umožní a dovolí vnímat autora Škvrnu s jistou mírou soucitu a s ohledem na jeho nezvládnuté myšlenkové přetlaky, jejichž původ si netroufám pojmenovat. Odhadovat ano.
Už titulek bloggu napovídá: „NIC.“ Tím nechci říci, že snad autor už v titulku pojmenovává nevědomě jakousi svou vlastní neznámou součást parazitující na jeho nitru. Jakési nic, prázdnotu. Přinejmenším by to bylo nepřesné, neboť z psychologického hlediska bývá ono „nic“ vždy směsí „něčeho“, třeba i protichůdného, co jaksi „nevydává počet“. Další možné vysvětlení by se snad dalo hledat v možném animálním vnímání souvisejících lidských bytostí. Mám na mysli cosi jako archetypální vztahy, jaké antropologové předpokládají v kmenových societách například u lidí v neolitu, kde pozitivní vztahy byly zřejmě do značné determinovány a podmiňovány mírou pokrevní příbuznosti či permanentní přítomností. Vidím tedy autora jako člověka rozkročeného mezi dvěma póly vlastní osobnosti. Mezi překvapivou lhostejností, kterou až jako by infantilně projevuje připomenutím, že Václav Havel není jeho bratr ani strýc, a nutkavou, ne-li přímo obsesivní potřebou nám o své lhostejnosti podat svědectví, jež většina čtenářů od něho očekává podobně lačně, jako on jím spatřované extatické uctívání presidenta i občana Václava Havla.
I když je možné pokusit se vnímat rozmanité odlišnosti lidského vnímání reality, je přesto dobré si někdy připomenout historii a možné paralely. Není to poprvé, kdy dochází v naší zemi k pokusům obhájit neobhajitelé a zpochybnit hodnoty, k nimž se vztahoval i president Václav Havel. To, čemu se říká póvl, se s podobnou, autorem použitou, slovní výbavou zvedalo z kalů i v hrozícím nebezpečí před rokem 1938.
Chválím autora, že nikoho nejmenoval, neboť pak by(bez dostatečného doložení tvrzení) ponechání jeho textu zde nebylo jeho projevem svobody, ale nesvobody poskytovatelů tohoto prostoru. Přesto, s ohledem na okolnosti, výročí smrti, pozůstalé a souvislosti nedostupné vnímání buranů a zlivců, nepovažuji třicet stříbrných za čtenáře reklam .........
Jaroslav Herda
Pochlapte se!
Krátké zamyšlení nad jednou účelovou demagogií, která povyšuje vulgárnost na odvahu a úspornost v používání jadrných slov vykládá jako její opak.
Jaroslav Herda
Na Plzeňsku milovali Ukrajinu už v devadesátkách
A už tehdy věděli, v čem zaostává a jak ji pozvednout. Chudáci. Mluvil jsem o tom s odborníkem, kterého to rozesmálo.
Jaroslav Herda
Poesie nejsou jen rýmy a říkanky nejsou básně.
Obdržel jsem odkaz na text, v němž jsem se dočetl, že si hraji na kritika a básníka k tomu. Nemám čas na hraní ani na básnění.
Jaroslav Herda
Vyšinutá
Už nevím, jak je to dlouho, kdy jsem poprvé psal, že v naší cíleně rozdělené a dále rozdělované společnosti probíhá verbální občanská válka.
Jaroslav Herda
Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho psát.
Kdekdo v něm byl neschován i schován, jak pan Flaška rozhodl se psát. A to ve svém článku na Hyde parku „Je magistra Veronika Valíková Šubová alkoholička, nebo není?“
Jaroslav Herda
Nad Trčálkem pod Trčálkem
Inspirováno diskusí pod blogem Karla Trčálka, jenž píše si, kdy chce a kolik chce, a to aniž by musel a aniž by žádal o svolení k takovému svému k povážení počínání!
Jaroslav Herda
Sny Francoise Merlina
Autor brakových románů se v roli nepřekonatelného agenta Boba Saint-Claira uměl vypořádat se všemi, kteří mu znepříjemňovali život. (Podobně jako bláznivá Markétka.) - Muž z Acapulca s Jean-Paul Belmonem v hlavní roli -
Jaroslav Herda
Lidé, bděte! Nad sebou. Než něco plácnete.
O předstíraném údivu nad tím, že i člověk, který všechny nepotěší, je společenské zvíře a zajímá se o veřejně prezentovanou činnost zvířat stejného druhu.
Jaroslav Herda
Zaslouží si Ferda poděkování za péči od paní spisovatelky Šubové?
Přivedla na svět literární postavu, a tak se sní sžila, že hájí ji jak sebe samu. I svědky na to má, že ona sama nepije. Mordyje!
Jaroslav Herda
Markétka letí do blázince
Upoutávkou na román paní Veroniky Šubové byl její blog Markétka letí. I když nemám v úmyslu doprovázet Markétku do temnot ani četbou románu, blog mne zaujal.
Jaroslav Herda
"Jistí lidé mají i o svátcích službu?" (věta z diskuse pod článkem pana Ulmana)
Jak si může někdo dovolit psát ve svátečním čase o válečném konfliktu probíhajícím tak daleko od Velikonoc pana Lisovského?
Jaroslav Herda
Rozfňukat, politovat, nasveřepit a zvítězit!
V soutěži politických stran s takovým upřímným heslem nikdo nevyrukuje. Nikdo se nepřizná k citovému vydírání a vyvolávání soucitu, strachu a zloby.
Jaroslav Herda
Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.
Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.
Jaroslav Herda
Proč má naše vláda vždycky pravdu?
Pokusím se odhadnout prapříčinu motivů vedoucích pisatele k ironicky míněným výrokům, podobným titulku blogu paní Valíkové Šubové.
Jaroslav Herda
Výsledek mého průzkumu slovem
Zdrojem mi byla diskuse pod mým včerejším blogem. Její obsah se dal částečně předem odhadnout. Některé její výraznější anomálie byly velmi podnětné.
Jaroslav Herda
"A proč tu ještě tolerujeme Petra Pavla?" (Petr Gruber 22. 3. 2024 8:54)
Nechme maličkých přijít k prameni poznání a pomozme jim najít cestu k němu. A také těm, kdo přicházejí z dáli. Když upřímně hledají odpovědi a rozumět nám chtějí.
Jaroslav Herda
"Proč všichni mluví o válce a nikdo o míru?"
Věta, z níž stalo se téměř heslo. Od někoho zní trochu jako výčitka. A od někoho nadmíru. A mně zní trochu mělce, byť je v ní vůle po míru.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz nam vesti, stane se nestesti. Vlastne, ze je tady - obeti jsme zrady.
Nebýt Jiriho Cize, dvanáct účastníku diskuse pod článkem pana Pokorného by možná nikdy nenahlédlo do politické situace České republiky zcela novým způsobem.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz na stope bez nahubku
Jedním z projevů rozvíjející se občanské společnosti jsou přibývající iniciativy občanů pozvedajících svůj hlas navzdory vládnoucí moci. Inspirováno včera komentářem v diskusi pod článkem pana Pokorného.
Jaroslav Herda
"Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře", napsal Jiří Paroubek.
"Na celé čáře" považuji za hodnocení přinejmenším zavádějící či matoucí. Rozhodně nevhodné v tomto případě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 288
- Celková karma 13,25
- Průměrná čtenost 1385x
https://jaroslav-herda.mozellosite.com/blog/