Někteří zcela určitě. Rozhodně ti z nich, kteří dodnes oslavují Lenina, Stalina a jejich pohůnka Gottwalda. Malé dítě, je-li fyzicky týráno a ponižováno vlastním otcem, může zahořet vděčností a obdivem ke svému stejně narušenému strýci, když tento otci nafackuje. Později však, i přes veškerá pouta, pochopí, že jsou oba nebezpeční násilníci.
A to zvláště v případě, že chování a jednání otce i strýce vykazuje znaky bestiality. Před chvílí skončil na ČT2 dokument, v němž se opět mluvilo o způsobu, jakým se J.V. Stalin neštítil upevňovat moc. Obludným a bestiálním terorem vůči svým spoluobčanům. V rozměrech, jakými Adolfa Hitlera více než předčil. Od stolu vypisovat počty lidí, kteří mají zemřít – to lidi alespoň s minimální sociální inteligencí odpuzuje. Ne ty, kteří právě v té bestialitě vidí sílu, k níž se přitulují jako úchylní pohrobci. Beze studu a bez svědomí dokáží strašit své spoluobčany na svých rudých sabatech tvářemi zrůd.
Citace z webu SMKČ:
„Se jménem Josefa Vissarionoviče Stalinaje spojeno vítězství socialistické industrializace, kolektivizace zemědělství, všestranný rozvoj centrálně plánovaného hospodářství, vědy, techniky, socialistické kultury, upevňování komunistické morálky......“
Jaké morálky, o tom by jistě uměla dlouze vyprávět paní Semelová. Naštěstí to umějí historikové a dokumentaristé lépe.
Další tragikomický citát: „Byl opakovaně vězněn a posílán do vyhnanství, .....“. Ne, že by to nebyla pravda. Jen není vysloveno, za co byl vězněn.........
Upřímně, něco infantilního je i v těch, kteří tolerují oslavování bestiálních vůdců.
