S motorovou pilou za krásnější svět

  Co nám pomáhá? Bezhlavě, hlava nehlava, krátký proces. Řez. A je nám líp. Rázem tatam je obava. Zrušením pole plevel vymýtit. Odvahu máme, to je jisté. Jsme každodenní extrémisté. Ještě se vyfotit. Hrdí a zpovykaní alibisté.

Trvá to už několik let. Jsme každou chvíli svědky lidské činnosti, jejímž cílem je zajistit si bezpečí. Ať to stojí, co to stojí. Často likvidovanými nepřáteli ohrožujícími naše životy jsou stromy. Ubývá velikánů, kterým bylo dovoleno dorůst do krásy. Mizí aleje i stromy v parcích. Často bývá vyhověno těm, kdo hodně křičí. Kdo jsou těmi křiklouny? Bývají to lidé, kteří nerozeznají buk od dubu, spadané listí nazývají "bordelem" a suchou větví v koruně dokazují, že strom je nepřípustně přestárlý. Je samozřejmě jednoduší kácet, než dát stromům péči a včas odstranit suché větve. Nemalou roli v rozhodování hraje i neschopnost vidět, že většina stromů doroste do typického vzezření až po desítkách let. Trochu to připomíná i to, co se projevuje i ve vztahu k lidem. Nadšení z prosazení mladých, tedy  dynamických, flexibilních a pespektivních týmů. Moudřejší pesonalisté vědí, že je výhodné nezbavit se všech zkušených zaměstnanců. Nezodpovědné, bezohledné a neodborné zásahy do zeleně se často zdůvodňují účelovými rádoby odbornými posudky, které mnohým zajistí dříví do krbů a nějaké firmě umožní vysadit ten mladý perspektivní tým nových, krásně se bezpečně vyvíjejících stromů (do doby, než začnou být nádhernými). Nedávno jsem viděl v televizi krátký ilustrativní záznam z exkuce v jednom parku. Když se pila zanořila do kmene, průvodní slovo nám sdělovalo, že strom byl nemocný. Skutečně to tak mohlo vypadat - pro člověka, který o dřevinách nic neví. Celá třetina průřezu kmene byla opravdu o mnoho tmavší. Tak, jak se sluší na již zpola dospělý jírovec, ale i ořech, švestku a mnoho jiných dřevin. Troufám si tvrdit, že každý, kdo s různými druhy dřev pracoval, by i z toho krátkého záznamu okamžitě poznal, že dřevo bylo nikoli nemocné, ale nádherně vybarvené. Doufám, že ta stále se opakující a nekončící histerie nepovede k tomu, že lidé přestanou navštěvovat lesy.