Potřebují naše geniální celebrity opatrovnictví a pomoc?
Někteří z nich jsou natolik ponořeni do své společnost obohacující činnosti, že v soustředění na děje odehrávající se v křivulích a pod mikroskopy jejich laboratoří nebo na stránkách jejich zápisníků popisovaných výpočty vedoucími k převratným objevům na poli vědy, se pro samé odhalování rozmanitých tajemství a záhad mohou stát pro okolní svět sami záhadou.
Někdy takoví lidé platí vysokou daň za svou genialitu. Pro zaujetí svým oborem bývají někdy postiženi jakoby vnitřní slepotou, jejíž projevy mohou být ostatními lidmi vnímány jako nepřipravenost analyzovat zcela banální problematiku, s níž by si poradil i běžný školák, většinou i chronický záškolák. Lidé nemající vhled do komplikovaného vnitřního světa takových geniálních expertů, snadno mohou podléhat dojmu, že by měl být povolán jiný expert v jiném oboru, aby takovému člověku nabídl pomoc. Pokud se však už jedná o excesivní projevy neohraničenosti, mohou vyvstávat i neoprávněné pochybnosti o genialitě takových jedinců.
Pokud však takový jedinec je i pedagogem a vysoká škola mu svěří vedení katedry, je jasné, že jakékoli pochybnosti nejsou na místě, zvláště když se taková škola může pochlubit i esem v oboru, jakým není nikdo menší než prof. ing. Václav Klaus CSc.
Jak je tedy možné takovým géniům pomoci? V prvé řadě bychom neměli o jejich genialitě pochybovat, neboť žádná z našich vysokých škol by netolerovala svým pedagogům jednání a chování vybočující za hranice nepřehlédnutelných a nepřeslechnutelných sebeznemožňování, pokud by přínos takového mudrce vrchovatě nepřevyšoval drobná selhání (byť se znaky ztráty soudnosti či neúplné příčetnosti).
Kdo a jak by mohl pomoci účinným způsobem? Především veřejnoprávní Česká televize. Po zaznamenání indispozic takového člověka by jej měla zvát do diskusí pouze pro získání cenných odpovědí ryze odborného charakteru. Prostě „pomáhat a chránit“ a nedat mu příležitost, aby se vyjadřovat k věcem mimo jeho obor, kde může snadno zbloudit a třeba se zas rozšafně vyjádřit o nespecifikované skupině obyvatel jako o kavárenských povalečích.
Závěrem bych rád odpověděl na otázku, kterou mi nikdo nepoložil: Co naopak nehrozí člověku, jenž je dobře zakotven na svém prestižním postu? Na rozdíl od lidí, o nichž byl natočen dokument „Jak jsem se stal nečlověkem“, našemu géniovi nehrozí, že by si mu nějaký rovněž vnitřně neohraničený expert dovolil přišít nějakou neprestižní diagnózu. Třeba megalomanické bludy, v nichž se člověk může cítit být zasahujícím ministrem vnitra, u Berouna si nasadit na auto modrý maják a uhánět z automobilové zácpy jako Všemohoucí.
Jaroslav Herda
Pochlapte se!
Krátké zamyšlení nad jednou účelovou demagogií, která povyšuje vulgárnost na odvahu a úspornost v používání jadrných slov vykládá jako její opak.
Jaroslav Herda
Na Plzeňsku milovali Ukrajinu už v devadesátkách
A už tehdy věděli, v čem zaostává a jak ji pozvednout. Chudáci. Mluvil jsem o tom s odborníkem, kterého to rozesmálo.
Jaroslav Herda
Poesie nejsou jen rýmy a říkanky nejsou básně.
Obdržel jsem odkaz na text, v němž jsem se dočetl, že si hraji na kritika a básníka k tomu. Nemám čas na hraní ani na básnění.
Jaroslav Herda
Vyšinutá
Už nevím, jak je to dlouho, kdy jsem poprvé psal, že v naší cíleně rozdělené a dále rozdělované společnosti probíhá verbální občanská válka.
Jaroslav Herda
Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho psát.
Kdekdo v něm byl neschován i schován, jak pan Flaška rozhodl se psát. A to ve svém článku na Hyde parku „Je magistra Veronika Valíková Šubová alkoholička, nebo není?“
Jaroslav Herda
Nad Trčálkem pod Trčálkem
Inspirováno diskusí pod blogem Karla Trčálka, jenž píše si, kdy chce a kolik chce, a to aniž by musel a aniž by žádal o svolení k takovému svému k povážení počínání!
Jaroslav Herda
Sny Francoise Merlina
Autor brakových románů se v roli nepřekonatelného agenta Boba Saint-Claira uměl vypořádat se všemi, kteří mu znepříjemňovali život. (Podobně jako bláznivá Markétka.) - Muž z Acapulca s Jean-Paul Belmonem v hlavní roli -
Jaroslav Herda
Lidé, bděte! Nad sebou. Než něco plácnete.
O předstíraném údivu nad tím, že i člověk, který všechny nepotěší, je společenské zvíře a zajímá se o veřejně prezentovanou činnost zvířat stejného druhu.
Jaroslav Herda
Zaslouží si Ferda poděkování za péči od paní spisovatelky Šubové?
Přivedla na svět literární postavu, a tak se sní sžila, že hájí ji jak sebe samu. I svědky na to má, že ona sama nepije. Mordyje!
Jaroslav Herda
Markétka letí do blázince
Upoutávkou na román paní Veroniky Šubové byl její blog Markétka letí. I když nemám v úmyslu doprovázet Markétku do temnot ani četbou románu, blog mne zaujal.
Jaroslav Herda
"Jistí lidé mají i o svátcích službu?" (věta z diskuse pod článkem pana Ulmana)
Jak si může někdo dovolit psát ve svátečním čase o válečném konfliktu probíhajícím tak daleko od Velikonoc pana Lisovského?
Jaroslav Herda
Rozfňukat, politovat, nasveřepit a zvítězit!
V soutěži politických stran s takovým upřímným heslem nikdo nevyrukuje. Nikdo se nepřizná k citovému vydírání a vyvolávání soucitu, strachu a zloby.
Jaroslav Herda
Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.
Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.
Jaroslav Herda
Proč má naše vláda vždycky pravdu?
Pokusím se odhadnout prapříčinu motivů vedoucích pisatele k ironicky míněným výrokům, podobným titulku blogu paní Valíkové Šubové.
Jaroslav Herda
Výsledek mého průzkumu slovem
Zdrojem mi byla diskuse pod mým včerejším blogem. Její obsah se dal částečně předem odhadnout. Některé její výraznější anomálie byly velmi podnětné.
Jaroslav Herda
"A proč tu ještě tolerujeme Petra Pavla?" (Petr Gruber 22. 3. 2024 8:54)
Nechme maličkých přijít k prameni poznání a pomozme jim najít cestu k němu. A také těm, kdo přicházejí z dáli. Když upřímně hledají odpovědi a rozumět nám chtějí.
Jaroslav Herda
"Proč všichni mluví o válce a nikdo o míru?"
Věta, z níž stalo se téměř heslo. Od někoho zní trochu jako výčitka. A od někoho nadmíru. A mně zní trochu mělce, byť je v ní vůle po míru.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz nam vesti, stane se nestesti. Vlastne, ze je tady - obeti jsme zrady.
Nebýt Jiriho Cize, dvanáct účastníku diskuse pod článkem pana Pokorného by možná nikdy nenahlédlo do politické situace České republiky zcela novým způsobem.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz na stope bez nahubku
Jedním z projevů rozvíjející se občanské společnosti jsou přibývající iniciativy občanů pozvedajících svůj hlas navzdory vládnoucí moci. Inspirováno včera komentářem v diskusi pod článkem pana Pokorného.
Jaroslav Herda
"Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře", napsal Jiří Paroubek.
"Na celé čáře" považuji za hodnocení přinejmenším zavádějící či matoucí. Rozhodně nevhodné v tomto případě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 288
- Celková karma 13,26
- Průměrná čtenost 1385x
https://jaroslav-herda.mozellosite.com/blog/