Motýli líhnou se z kukly ve chvíli. Zatímco mladé pirátko pirátkou pozvolna se stává.
Nápěvy lesních ptáků její duši těšily. Oslava jara. Zpívat si s nimi přála. Sama.
Zatímco strakapoud do ptačích trylků zazníval tlukotem do kmenů a do jednoho z nich už díru vykutal, já za krmelcem skryt jsem ani nedutal, když přiletěli pozdravit ji první jarní motýli a nasvícení sluncem pak nad její hlavou kroužili, jak by se chtěli stát jí svatozáří. Stát se to v podletí či v září, zmeškal bych strakoše i křemeňáky snad. Věřím, že pan premiér taky, když má motýly rád a kdyby slyšel, jak si s nimi zpívá: Chytila jsem na pasece motýlka, protože má bleděmodrá křidýlka…..
Byla jak host v obrazu od Šiškina. Plavá pirátka s culíkama.
Když dozpívala, usedla na padlý kmen a odložila tenisky. Bosýma nohama vískala mechu vlahou kštici. Bylo to trochu thajsky, zdálo se mi. Tak mile, cudně dospívala mezi stromy. Mezi nebem s oblaky a zemí.
V tom nehorázně zapraskalo klestí. Pirátka s sebou trhla a ozvalo se:
„Ségra, komu’s to tady zpívala?“ Ta slova zůstala bez odpovědi a do tváře malé lesní víly na okamžik nadechla půvabný ruměnec.
„Mimochodem, je to o motýlovi nebo o motýlci? Ptám se proto, že jdeš dnes mezi to své bratrstvo. Nebo sesterstvo?“ zeptal se s úsměvem její bratr.
Mladá pirátka trochu sklopila oči a podmanivým hláskem připomínajícím zachvění tenkých strun harfy odpověděla: „To je přece o samečkovi.“ Pak se sehnula pro modřínovou šišku, usmála se na bratra a hodila ji po něm se slovy: „A není to ani sesterstvo ani bratrstvo, ale Mladé pirátstvo“ a oba se rozesmáli.
„Tak jo,“ řekl bratr zdánlivě na usmířenou a pokračoval: „A kdyby to byla malá samička, byla by to motýlka?“
„Ty jsi ale…..“ řekla a hodila po bratrovi se smíchem další šišku. Bratr se krátce zamyslel a vyprskl smíchy: „Ne, žádná motýlka. Byla by to členka mladého motýlstva. A jak to máte vy piráti s netopýrama?“ zeptal se bratr, klesaje už smíchy do borůvčí s písní na rtech: „Chytila jsem na pasece v lese samce netopejra.“ A malá pirátka hláskem Nastěnky doplnila, klesajíc smíchy do vřesu: „Nebo vejra.“
Když jí bratr podal ruku, aby jí pomohl vstát z vřesu, myslel na to, že z jeho malé sestřičky je už dávno slečna, která dobře ví že není žádné pirátko a že z ní bude pirátka a ne pirát.
Na lesní pěšině se po chvíli zastavil, přivřel oči a řekl:
„Poslouchej, školní rozhlas,“ a začal přednášet hlášení: „Haló, haló, věnujte pozornost tomuto hlášení. Pan školník nás informoval, že na rybníku za školou včera odpoledne, i přes výslovný zákaz, bruslilo několik žáků. Je jaro, vážení, ocitáte se již na velmi tenkém ledě, a to i vzhledem k možnosti snížené známky z chování. Pardon, omlouvám se. Bruslili tam chlapci a bruslila tam i děvčata, takže se jedná o osm exemplářů z množiny žactva naší školy, vážené a vážení nebo vážení a vážené. Už jsem z toho celá zgenderovaná, johoho, ne-li zpitomělá. Krakatice, aby to sprala. Ahoj. Konec hlášení.“
Po těchto slovech oba sourozenci odpadli z pěšiny do podrostu, zalykajíce se smíchy nad genderově jazykolomnou pirátskou problematikou.
Zní lodní zvon. Toť koutku pirátského jazyka zde skon. Ahoj!
Jaroslav Herda
Pochlapte se!
Krátké zamyšlení nad jednou účelovou demagogií, která povyšuje vulgárnost na odvahu a úspornost v používání jadrných slov vykládá jako její opak.
Jaroslav Herda
Na Plzeňsku milovali Ukrajinu už v devadesátkách
A už tehdy věděli, v čem zaostává a jak ji pozvednout. Chudáci. Mluvil jsem o tom s odborníkem, kterého to rozesmálo.
Jaroslav Herda
Poesie nejsou jen rýmy a říkanky nejsou básně.
Obdržel jsem odkaz na text, v němž jsem se dočetl, že si hraji na kritika a básníka k tomu. Nemám čas na hraní ani na básnění.
Jaroslav Herda
Vyšinutá
Už nevím, jak je to dlouho, kdy jsem poprvé psal, že v naší cíleně rozdělené a dále rozdělované společnosti probíhá verbální občanská válka.
Jaroslav Herda
Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho psát.
Kdekdo v něm byl neschován i schován, jak pan Flaška rozhodl se psát. A to ve svém článku na Hyde parku „Je magistra Veronika Valíková Šubová alkoholička, nebo není?“
Jaroslav Herda
Nad Trčálkem pod Trčálkem
Inspirováno diskusí pod blogem Karla Trčálka, jenž píše si, kdy chce a kolik chce, a to aniž by musel a aniž by žádal o svolení k takovému svému k povážení počínání!
Jaroslav Herda
Sny Francoise Merlina
Autor brakových románů se v roli nepřekonatelného agenta Boba Saint-Claira uměl vypořádat se všemi, kteří mu znepříjemňovali život. (Podobně jako bláznivá Markétka.) - Muž z Acapulca s Jean-Paul Belmonem v hlavní roli -
Jaroslav Herda
Lidé, bděte! Nad sebou. Než něco plácnete.
O předstíraném údivu nad tím, že i člověk, který všechny nepotěší, je společenské zvíře a zajímá se o veřejně prezentovanou činnost zvířat stejného druhu.
Jaroslav Herda
Zaslouží si Ferda poděkování za péči od paní spisovatelky Šubové?
Přivedla na svět literární postavu, a tak se sní sžila, že hájí ji jak sebe samu. I svědky na to má, že ona sama nepije. Mordyje!
Jaroslav Herda
Markétka letí do blázince
Upoutávkou na román paní Veroniky Šubové byl její blog Markétka letí. I když nemám v úmyslu doprovázet Markétku do temnot ani četbou románu, blog mne zaujal.
Jaroslav Herda
"Jistí lidé mají i o svátcích službu?" (věta z diskuse pod článkem pana Ulmana)
Jak si může někdo dovolit psát ve svátečním čase o válečném konfliktu probíhajícím tak daleko od Velikonoc pana Lisovského?
Jaroslav Herda
Rozfňukat, politovat, nasveřepit a zvítězit!
V soutěži politických stran s takovým upřímným heslem nikdo nevyrukuje. Nikdo se nepřizná k citovému vydírání a vyvolávání soucitu, strachu a zloby.
Jaroslav Herda
Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.
Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.
Jaroslav Herda
Proč má naše vláda vždycky pravdu?
Pokusím se odhadnout prapříčinu motivů vedoucích pisatele k ironicky míněným výrokům, podobným titulku blogu paní Valíkové Šubové.
Jaroslav Herda
Výsledek mého průzkumu slovem
Zdrojem mi byla diskuse pod mým včerejším blogem. Její obsah se dal částečně předem odhadnout. Některé její výraznější anomálie byly velmi podnětné.
Jaroslav Herda
"A proč tu ještě tolerujeme Petra Pavla?" (Petr Gruber 22. 3. 2024 8:54)
Nechme maličkých přijít k prameni poznání a pomozme jim najít cestu k němu. A také těm, kdo přicházejí z dáli. Když upřímně hledají odpovědi a rozumět nám chtějí.
Jaroslav Herda
"Proč všichni mluví o válce a nikdo o míru?"
Věta, z níž stalo se téměř heslo. Od někoho zní trochu jako výčitka. A od někoho nadmíru. A mně zní trochu mělce, byť je v ní vůle po míru.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz nam vesti, stane se nestesti. Vlastne, ze je tady - obeti jsme zrady.
Nebýt Jiriho Cize, dvanáct účastníku diskuse pod článkem pana Pokorného by možná nikdy nenahlédlo do politické situace České republiky zcela novým způsobem.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz na stope bez nahubku
Jedním z projevů rozvíjející se občanské společnosti jsou přibývající iniciativy občanů pozvedajících svůj hlas navzdory vládnoucí moci. Inspirováno včera komentářem v diskusi pod článkem pana Pokorného.
Jaroslav Herda
"Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře", napsal Jiří Paroubek.
"Na celé čáře" považuji za hodnocení přinejmenším zavádějící či matoucí. Rozhodně nevhodné v tomto případě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 288
- Celková karma 13,24
- Průměrná čtenost 1385x
https://jaroslav-herda.mozellosite.com/blog/