Probruselské síly zbaběle tolerované v České republice nepolevují v pronásledování.
Její působení se projevilo například v České televizi, a to tak výrazně, že mírumilovné politické subjekty na naší politické scéně byly nuceny zasáhnout a svůj postoj k poklonkování Bruselu vyjádřit prostřednictvím člena Rady ČT pana Pavla Matochy. Ten má přirozené předpoklady a schopnosti ke krokům, jejichž cílem je zjednat nápravu ve prospěch všech občanů naší země. Tedy i ve prospěch těch, kteří o to ve své nevědomosti vůbec nestojí. Pan Matocha, jako zdatný šachista, ví nejlépe, jak z veřejnoprávního média vyšachovat ty, kteří svými postoji sabotují cestu k trvalému a udržitelnému světovému míru. O čem tedy svědčí to, že se doposud jemu ani některým jeho spolupracovníkům nepodařilo dosáhnout změny, po níž naši uvědomělí spoluobčané upřímně touží? Podle slov předního politologa pana RSDr. Vizíra je nutno hledat příčinu tohoto neutěšeného stavu v přílišné zažranosti, s níž se odpůrci pozitivního běhu událostí angažují v odklánění cesty naší společnosti od našich historicky osvědčených přátel.
Proto jako blesk z již potemnělého nebe včera ve večerních hodinách moskevského času zasáhla do našich srdcí zpráva o pronásledování dvou našich slovanských bratrů, kteří jako turisté navštívili Českou republiku. Proč jsem si dovolil naše české nebe nazvat již potemnělým? Kdo není lhostejným k osudům našich spoluobčanů, dobře ví, co s touto zprávou přímo souvisí a co jí předcházelo. Před několika dny byla nucena členka Rady ČT podat trestní oznámení v obavách o své bezpečí. V obavách o svůj život! Z koho měla takový strach? Z koho jiného, než z generálního ředitele České televize.
Jistě není náhodou, že se nejprve obrátila na předsedu Bezpečnostního výboru Parlamentu České republiky. Ten, jak známo, byl zvolen do této funkce především poslanci ANO, SPD, KSČM, včetně Václava Klause mladšího. Jejich důvěru získal po té, co se intenzivně zajímal o bezpečnostní tématiku i na sociálních sítích například ve skupinách Za záchranu světa před Němci, ilumináty a USA, Chceme pryč z NATO a EU – Rusko je náš opravdový přítel. Z této prosté informace je zřejmé, že úmysly i cíle slečny Hany Lipovské musely být a byly zcela v souladu se zdravým rozumem i morálně volními vlastnostmi, jaké jsou od člena Rady ČT očekávány. Ostatně její spolupráce s Institutem svobody a demokracie Jany Bobošíkové mluví za vše.
Aniž stačila vychladnout policejní klepeta po razii, o níž jsem již podrobně informoval, jsme svědky vzedmutí sil, jež si, zdá se předsevzaly zvrátit předpokládaný vývoj v naší společnosti a upřely svou pozornost ke dvěma ruským turistům. A to přesto, že pro jejich návštěvu oblasti Vrbětic existuje úsměvně prosté vysvětlení:
Každý, kdo absolvoval alespoň první lekce ruského jazyka, si vzpomene na věty s prázdninovou tématikou. Sbírali jsme maliny, borůvky, koupali se v rybníku, jezdili na lodičkách atd. Důležitá je v této souvislosti věta: My chadíli za gribámi.
Jak známo, zdaleka ne každý národ sbírá kde jakou prašivku, jak to činí snad největší houbařští fandové - Češi. Proto neříkáme, že jdeme na hřiby, ale na houby. Stravovací návyky mohou být někdy i těžko překonávané. Vzpomínám si na jednu partu odborářů, která si hořce stěžovala, že jí odbory nezajistily v rumunském hotelu českého kuchaře. Rusové, kteří se jako houbaři specializují na hřiby, logicky vyhledávají místa, kde jich je dostatek. Kde byli čeští houbaři kdysi nejúspěšnějšími? Ve vojenských prostorech. Doufám, že se mi podařilo celou věc uvést na pravou míru a že tato křečovitě vytvořená atmosféra stavu ohrožení co nejdříve odezní a zavládne opět klid na práci.
Jaroslav Herda
Pochlapte se!
Krátké zamyšlení nad jednou účelovou demagogií, která povyšuje vulgárnost na odvahu a úspornost v používání jadrných slov vykládá jako její opak.
Jaroslav Herda
Na Plzeňsku milovali Ukrajinu už v devadesátkách
A už tehdy věděli, v čem zaostává a jak ji pozvednout. Chudáci. Mluvil jsem o tom s odborníkem, kterého to rozesmálo.
Jaroslav Herda
Poesie nejsou jen rýmy a říkanky nejsou básně.
Obdržel jsem odkaz na text, v němž jsem se dočetl, že si hraji na kritika a básníka k tomu. Nemám čas na hraní ani na básnění.
Jaroslav Herda
Vyšinutá
Už nevím, jak je to dlouho, kdy jsem poprvé psal, že v naší cíleně rozdělené a dále rozdělované společnosti probíhá verbální občanská válka.
Jaroslav Herda
Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho psát.
Kdekdo v něm byl neschován i schován, jak pan Flaška rozhodl se psát. A to ve svém článku na Hyde parku „Je magistra Veronika Valíková Šubová alkoholička, nebo není?“
Jaroslav Herda
Nad Trčálkem pod Trčálkem
Inspirováno diskusí pod blogem Karla Trčálka, jenž píše si, kdy chce a kolik chce, a to aniž by musel a aniž by žádal o svolení k takovému svému k povážení počínání!
Jaroslav Herda
Sny Francoise Merlina
Autor brakových románů se v roli nepřekonatelného agenta Boba Saint-Claira uměl vypořádat se všemi, kteří mu znepříjemňovali život. (Podobně jako bláznivá Markétka.) - Muž z Acapulca s Jean-Paul Belmonem v hlavní roli -
Jaroslav Herda
Lidé, bděte! Nad sebou. Než něco plácnete.
O předstíraném údivu nad tím, že i člověk, který všechny nepotěší, je společenské zvíře a zajímá se o veřejně prezentovanou činnost zvířat stejného druhu.
Jaroslav Herda
Zaslouží si Ferda poděkování za péči od paní spisovatelky Šubové?
Přivedla na svět literární postavu, a tak se sní sžila, že hájí ji jak sebe samu. I svědky na to má, že ona sama nepije. Mordyje!
Jaroslav Herda
Markétka letí do blázince
Upoutávkou na román paní Veroniky Šubové byl její blog Markétka letí. I když nemám v úmyslu doprovázet Markétku do temnot ani četbou románu, blog mne zaujal.
Jaroslav Herda
"Jistí lidé mají i o svátcích službu?" (věta z diskuse pod článkem pana Ulmana)
Jak si může někdo dovolit psát ve svátečním čase o válečném konfliktu probíhajícím tak daleko od Velikonoc pana Lisovského?
Jaroslav Herda
Rozfňukat, politovat, nasveřepit a zvítězit!
V soutěži politických stran s takovým upřímným heslem nikdo nevyrukuje. Nikdo se nepřizná k citovému vydírání a vyvolávání soucitu, strachu a zloby.
Jaroslav Herda
Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.
Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.
Jaroslav Herda
Proč má naše vláda vždycky pravdu?
Pokusím se odhadnout prapříčinu motivů vedoucích pisatele k ironicky míněným výrokům, podobným titulku blogu paní Valíkové Šubové.
Jaroslav Herda
Výsledek mého průzkumu slovem
Zdrojem mi byla diskuse pod mým včerejším blogem. Její obsah se dal částečně předem odhadnout. Některé její výraznější anomálie byly velmi podnětné.
Jaroslav Herda
"A proč tu ještě tolerujeme Petra Pavla?" (Petr Gruber 22. 3. 2024 8:54)
Nechme maličkých přijít k prameni poznání a pomozme jim najít cestu k němu. A také těm, kdo přicházejí z dáli. Když upřímně hledají odpovědi a rozumět nám chtějí.
Jaroslav Herda
"Proč všichni mluví o válce a nikdo o míru?"
Věta, z níž stalo se téměř heslo. Od někoho zní trochu jako výčitka. A od někoho nadmíru. A mně zní trochu mělce, byť je v ní vůle po míru.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz nam vesti, stane se nestesti. Vlastne, ze je tady - obeti jsme zrady.
Nebýt Jiriho Cize, dvanáct účastníku diskuse pod článkem pana Pokorného by možná nikdy nenahlédlo do politické situace České republiky zcela novým způsobem.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz na stope bez nahubku
Jedním z projevů rozvíjející se občanské společnosti jsou přibývající iniciativy občanů pozvedajících svůj hlas navzdory vládnoucí moci. Inspirováno včera komentářem v diskusi pod článkem pana Pokorného.
Jaroslav Herda
"Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře", napsal Jiří Paroubek.
"Na celé čáře" považuji za hodnocení přinejmenším zavádějící či matoucí. Rozhodně nevhodné v tomto případě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 288
- Celková karma 13,24
- Průměrná čtenost 1385x
https://jaroslav-herda.mozellosite.com/blog/