Je naše společnost světloplachá, když Andrej Babiš nabízí světlo pravdy?

Nebo dokonce světlostřežná? Kdo bude mít odvahu slova Adreje Babiše pochopit jako nabízenou příležitost a kdo bude mít odvahu se jí chopit?

 Světlonošem není Andrej Babiš premiér, ale Andrej Babiš junior.  Obsah rozhovoru s Andrejem Babišem mladším obejdu po špičkách. Je natolik srozumitelný, že jej není třeba dále rozebírat nebo komentovat.

Svou pozornost upírám k tématu, které překvapivě téměř nikoho nezajímá. A nejen nezajímá. Dokonce vyvolává útěkové reakce, a to především u těch, jejichž povinností bylo a JE se tématem zabývat s veškerou vážností a pozorností.  Třicet let naší varianty demokracie nám nestačilo k tomu, abychom ze skříně vytáhli děsivého kostlivce, ohledali jej, pojmenovali, popsali a vyhodili na smetiště. Proto považuji za nutné uvést ty dlužníky, kteří by se měli nabízené příležitosti chopit po té, co si vpustí do vědomí poslední věty z rozhovoru Andreje Babiše mladšího:

„Myslím si, že dost lidí v Česku podceňuje, že můžou skončit jako já. Těm pak přeji s nálepkou schizofrenika hodně štěstí v přesvědčování ostatních, že jsou úplně normální. Když si tohle dovolili ke mně jako synovi vysoce postaveného politika, jak asi můžou zamést s jakýmkoliv jiným člověkem? Je to už u vás celkem jednoduché, bohužel.“

Kdo jsou ti dlužníci je zřejmé. Jsou jimi ti, jejichž povinností bylo a JE učinit vše pro to, aby se občané této země nemohli tak snadno (pokud možno vůbec) stávat oběťmi podobného fašounství, jaké mají v repertoáru totalitní režimy či režimy pseudodemokratické.  Dlužníky jsou tedy všichni zákonodárci, neboť naprosto neúčinnou novelou zákona o soudních znalcích se zavřela voda nad několikaletými vážnými výhradami odborníků k úrovni kvality posuzování duševního zdraví. Dlužníkem je také odborná veřejnost, která si musí být dobře vědoma, že zmíněná novela přinesla jen zvýšení znalečného a sankce, které jsou pouze ozdobou zákona (spíše alibismem), protože v praxi zůstávají viníci pod ochranou justice. Dlužníkem jsou samozřejmě i média, a to především ta takzvaně veřejnoprávní, neboť jejich povinností je reagovat na vše, co představuje ohrožení základních lidských práv a svobod.  Například Česká televize se po odvysílání alarmujícího dokumentu v roce 2017 „Jak jsem se stal nečlověkem“  k tématu již nevrátila. Česká televize by si jistě uměla k tomuto tématu najít seriózní hosty jak z řad zákonodárců, tak mezi odborníky v oblasti práva a zdravotnictví.  Významnými dlužníky jsou samozřejmě i Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo spravedlnosti ČR. Rada vlády České republiky pro lidská práva by také mohla mít relevantní informace, rovněž Kancelář veřejného ochránce práv.

Hra na právní stát je špatná hra.  Horší než ta, kterou nazval ten menší ze dvou medvídků, kteří se potkali u Kolína, nejvypečenější. Není jen nejvypečenější. Je připálená. Hnusná.

https://www.forum24.cz/otevreny-dopis-cyrilu-hoschlovi-a-dalsim-psychiatrum-ohledne-andreje-babise-ml/