Ovšem ze změny nutné jak pro něho, tak někdy pro jeho okolí, případně i pro voliče. Někdy je podmínkou úspěšné léčby nejen změna životního stylu a životních podmínek (eliminace působících stresorů) ale i změna povolání. Schopnost mít pravdivý náhled na stav vlastního duševního zdraví je různá, proto je různá i míra ochoty sladit svůj život se změnou svých schopností.
Zvláštní kategorii tvoří ti, kdo neonemocněli v pravém slova smyslu, ale v nových podmínkách se začaly projevovat výrazněji negativní stránky jejich osobnosti. Novými podmínkami mám na mysli především ty, v nichž se jim dostane vyššího postavení a moci nad druhými lidmi. Takoví jedinci o sobě velmi často dobře vědí, že jednají na úkor druhých, ale jejich sebestředné nebo až narcistní vnímání reality jim umožňuje si způsob vlastního jednání a chování i důsledky vlastních činů pro sebe zdůvodnit. Zdůvodňují si je v přímé souvislosti s představou, jakou mají o sobě. O své velikosti, výjimečnosti, důležitosti. Takto však nemohou argumentovat otevřeně. Nemohou si získat podporu a důvěru prohlášením, že jsou prostě geniální giganti, kteří mají právo dosáhnout svého jakýmikoli prostředky. Proto musejí lhát, předstírat a používat těch nejprohnanějších demagogií. Pokud takto vykolejení lidé spočinou na výsluní, může tak jejich sebedůvěra a sebejistota dostat nové vysokooktanové palivo které je začne připravovat o zbytky soudnosti.
Někteří jejich příznivci se pak začnou rosit studem (velmi tiše), ale bývá pro ně těžké vyvrhnout je ze svých srdcí a rezignovat na svá očekávání do nich vkládaných. To je jeden ze způsobů, jak dospět pod vlivem lží a demagogií cestou následných sebeklamů k fanatismu.
Jeden z příkladů ztráty soudnosti a ochoty využít čehokoli ve svůj prospěch je zde: „Premiér včera retweetnul nějakou paní, která přeje lidem rakovinu, protože ho nemají rádi (tweet je už smazán)“.
Dalším příkladem vyšinutí a naprosté ztráty soudnosti je poslední (doufejme) exces poslance Lubomíra Volného. Jeho boj za údajně renomovanou ekonomku Hanu Lipovskou naštěstí skončil jejím odvoláním z Rady ČT. Rada ČT v osobě Hany Lipovské ztratila spíše experta na přijímání takových rad Jany Bobošíkové, které odhalily, že vyšinutý je Volný blok. Nesmyslné trestní oznámení podané na generálního ředitele ČT nesvědčí jen o vyšinutí. Veřejné nactiutrhání je také věc svědomí.
K excesu pana poslance Lubomíra Volného si dovolím přičinit jednu poznámku:
Nevím, zda pan ministr Karel Havlíček, pan poslanec David Kasal, pan prezident Zeman a pan premiér Babiš využili opět svých údajných diagnostických schopností v případě zjevného vyšinutí pana poslance Lubomíra Volného. Věřím však, že kdyby Andrej Babiš mladší svá slova pronesená na ústeckém mítinku hnutí ANO doplnil demolováním aparatury a tvrdošíjně by se odmítal vzdálit, deset miliónů našich občanů by uvěřilo, že jako poslanec by byl naprosto k ničemu a že je možná i schizofrenik.
Další poznámku si dovolím přičinit na adresu příznivců hnutí ANO:
Mnohým z Vás stačilo slyšet několik vět logicky neklidného Andreje Babiše mladšího k tomu, abyste si sugerovali, že je skutečně schizofrenik nebo alespoň tak rozladěn, že je vlastně úplně jedno, jestli byl MUDr. Protopopovou diagnostikován jako schizofrenik oprávněně. NENÍ TO JEDNO! Zdaleka tu nejde jen o to, že z jeho několika vět pronesených na ústecké Větruši se nedá žádná psychiatrická diagnóza určit. Mělo by Vás zajímat, že vědomě riskovat při nedostatečně prokázané schizofrenii vedlejší účinky antipsychotik je bestiální mengeliáda, která může takovému pacientovi přivodit nejen značné utrpení, ale v některých případech i trvalé následky na zdraví.
Vzhledem k novým lékařským posudkům vypracovaným na Andreje mladšího vnímám všechny útoky na jeho osobu v souvislosti s jeho duševním zdravím jako projevy fanatismu či bezohledné sprostoty. Viním z toho každého, kdo se přičinil a přičiňuje dál o zpochybňování těchto nových posudků, kdo jako laik předstírá diagnostické schopnosti, kdo tak dál pracuje na rozdělování společnosti, kdo tak podněcuje občany v jejich sprostém jednání a vyvolává tím i konflikty mezi fanatiky na jedné straně a lidmi soudnými, schopnými empatie, schopnými chápat smysl dodržování zákonů, smysl dodržování základních lidských práv i smysl dodržování lékařské etiky.
Nepřeji si, aby se Parlament České republiky stal stacionářem pro vyšinuté osoby ochotné pracovat způsobem dodnes oficiálně odsuzovaným od dob pádu minulého režimu.