Lze druhotnou viktimizaci urazit jako bytost?
Tohoto pojmu se používá především v souvislosti trestnými činy, jejichž oběti jsou sexuálně zneužity. Často musejí snést velmi nepříjemné otázky a někdy i projevy nedůvěry, někdy i vyjádřené pochybnosti o tom, zda nezavdaly příčinu k jednání pachatele. Nedávno jsme byli svědky projevů hlubokého nepochopení situace obětí, jimž byla projevována nedůvěra proto, že svoji zkušenost s pachatelem vyznali až po několika (i po mnoha) letech. I necitlivé znevažování důvěryhodnosti obětí je onou druhotnou viktimizací. Ostatně právě obavy z projevů nedůvěry vedou často k tomu, že oběť není schopna trestný čin ohlásit nebo tak učiní, až když ji někdo podpoří jiným svědectví a dodá jí odvahu.
Další kategorií jsou psychiatričtí pacienti, kteří se snadno mohou dostat do situace v jistém ohledu i těžší, neboť jejich věrohodnost bývá zpochybňována právě jejich diagnostikovanou poruchou či onemocněním. Dochází k tomu i v případech, kdy charakter jejich psychického problému ze své podstaty nemůže být příčinou snížení kognitivních schopností. Takové oběti trestných činů se pak snadno mohou stát obětí znovu, neboť jejich postavení svědka lze snadno ohrozit v jejich neprospěch.
Obě uvedené kategorie jsou ohrožovány nejen možností nespravedlivého posouzení a následným rozhodnutím, ale i psychickou újmou plynoucí z oprávněných pocitů křivdy a ponížení.
Mohou nastat i situace, kdy si je někdo (někdy i pachatel) dobře vědom, že v nějakém sporu proti němu stojí osoba, která se v minulosti podrobila odborné psychiatrické péči. Zneužít v takovém případě této skutečnosti a domáhat se uznání nevěrohodnosti protistrany je obzvláště zavrženíhodné jednání. A to zvláště tehdy, dopustí-li se toho osoba vysoce postavená a je-li kauza ostře sledovaná médii a širokou veřejností, neboť v případě úspěšného pokusu o takovou manipulaci se osoba poškozená ocitá v situaci mnohem horší, než byla dříve. Tedy jako osoba zcela nevěrohodná, nevyzpytatelná a třeba i ve svém jednání záludná. S takovým cejchem je taková oběť samozřejmě společensky znemožněna i co se týče jejího možného uplatnění v dalším životě, neboť je v mnoha směrech diskvalifikována. Může tedy snadno dojít k situaci, že člověk, který sám není docela v pořádku (když je schopen se takové hanebnosti dopustit) předhodí veřejnosti osobu poškozenou na odiv jako na veřejný pranýř. Pokud tak učiní osobě blízké a motivován vlastním prospěchem, nemůže být již pochyb o tom, že takovou osobu obětovává. Jinými slovy hází ji přes palubu. Jako přítěž. Jako odpad na smetiště. Jako na hnůj.
Z uvedeného je jistě zřejmé, že jsem s neúspěchem pana inženýra Babiše v prezidentských volbách více než spokojen.
Poznámka:
Ve včerejší diskusi jsem se podle administrace iDnes dopustil neslušného a vulgárního vyjádření. Nikoli však na adresu kohokoli z diskutujících, ale pojmenováním konkrétního způsobu druhotné viktimizace (jež není bytostí). Samo slovo hnůj nepovažuji za vulgární a neslušné, pokud hnojem nenazvu člověka. Nenazval jsem jím ani Andreje Babiše mladšího, neboť se jednalo o pojmenování způsobu jednání, nikoli jeho osoby. Protože mi byl odepřen přístup k diskusím, jistě pochopíte, že diskusi uzavírám.
„To Babišova chladnokrevnost vypovídá o Pavlovi ? Co? Že obludou je stejnou? Ba ještě horší snad? Že on by svého syna stejně uměl hodit přes palubu v hnůj a jako trotl dál se smát? Děkuji za upřímnost na stokrát“.
Jaroslav Herda
Pochlapte se!
Krátké zamyšlení nad jednou účelovou demagogií, která povyšuje vulgárnost na odvahu a úspornost v používání jadrných slov vykládá jako její opak.
Jaroslav Herda
Na Plzeňsku milovali Ukrajinu už v devadesátkách
A už tehdy věděli, v čem zaostává a jak ji pozvednout. Chudáci. Mluvil jsem o tom s odborníkem, kterého to rozesmálo.
Jaroslav Herda
Poesie nejsou jen rýmy a říkanky nejsou básně.
Obdržel jsem odkaz na text, v němž jsem se dočetl, že si hraji na kritika a básníka k tomu. Nemám čas na hraní ani na básnění.
Jaroslav Herda
Vyšinutá
Už nevím, jak je to dlouho, kdy jsem poprvé psal, že v naší cíleně rozdělené a dále rozdělované společnosti probíhá verbální občanská válka.
Jaroslav Herda
Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho psát.
Kdekdo v něm byl neschován i schován, jak pan Flaška rozhodl se psát. A to ve svém článku na Hyde parku „Je magistra Veronika Valíková Šubová alkoholička, nebo není?“
Jaroslav Herda
Nad Trčálkem pod Trčálkem
Inspirováno diskusí pod blogem Karla Trčálka, jenž píše si, kdy chce a kolik chce, a to aniž by musel a aniž by žádal o svolení k takovému svému k povážení počínání!
Jaroslav Herda
Sny Francoise Merlina
Autor brakových románů se v roli nepřekonatelného agenta Boba Saint-Claira uměl vypořádat se všemi, kteří mu znepříjemňovali život. (Podobně jako bláznivá Markétka.) - Muž z Acapulca s Jean-Paul Belmonem v hlavní roli -
Jaroslav Herda
Lidé, bděte! Nad sebou. Než něco plácnete.
O předstíraném údivu nad tím, že i člověk, který všechny nepotěší, je společenské zvíře a zajímá se o veřejně prezentovanou činnost zvířat stejného druhu.
Jaroslav Herda
Zaslouží si Ferda poděkování za péči od paní spisovatelky Šubové?
Přivedla na svět literární postavu, a tak se sní sžila, že hájí ji jak sebe samu. I svědky na to má, že ona sama nepije. Mordyje!
Jaroslav Herda
Markétka letí do blázince
Upoutávkou na román paní Veroniky Šubové byl její blog Markétka letí. I když nemám v úmyslu doprovázet Markétku do temnot ani četbou románu, blog mne zaujal.
Jaroslav Herda
"Jistí lidé mají i o svátcích službu?" (věta z diskuse pod článkem pana Ulmana)
Jak si může někdo dovolit psát ve svátečním čase o válečném konfliktu probíhajícím tak daleko od Velikonoc pana Lisovského?
Jaroslav Herda
Rozfňukat, politovat, nasveřepit a zvítězit!
V soutěži politických stran s takovým upřímným heslem nikdo nevyrukuje. Nikdo se nepřizná k citovému vydírání a vyvolávání soucitu, strachu a zloby.
Jaroslav Herda
Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.
Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.
Jaroslav Herda
Proč má naše vláda vždycky pravdu?
Pokusím se odhadnout prapříčinu motivů vedoucích pisatele k ironicky míněným výrokům, podobným titulku blogu paní Valíkové Šubové.
Jaroslav Herda
Výsledek mého průzkumu slovem
Zdrojem mi byla diskuse pod mým včerejším blogem. Její obsah se dal částečně předem odhadnout. Některé její výraznější anomálie byly velmi podnětné.
Jaroslav Herda
"A proč tu ještě tolerujeme Petra Pavla?" (Petr Gruber 22. 3. 2024 8:54)
Nechme maličkých přijít k prameni poznání a pomozme jim najít cestu k němu. A také těm, kdo přicházejí z dáli. Když upřímně hledají odpovědi a rozumět nám chtějí.
Jaroslav Herda
"Proč všichni mluví o válce a nikdo o míru?"
Věta, z níž stalo se téměř heslo. Od někoho zní trochu jako výčitka. A od někoho nadmíru. A mně zní trochu mělce, byť je v ní vůle po míru.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz nam vesti, stane se nestesti. Vlastne, ze je tady - obeti jsme zrady.
Nebýt Jiriho Cize, dvanáct účastníku diskuse pod článkem pana Pokorného by možná nikdy nenahlédlo do politické situace České republiky zcela novým způsobem.
Jaroslav Herda
Jiri Ciz na stope bez nahubku
Jedním z projevů rozvíjející se občanské společnosti jsou přibývající iniciativy občanů pozvedajících svůj hlas navzdory vládnoucí moci. Inspirováno včera komentářem v diskusi pod článkem pana Pokorného.
Jaroslav Herda
"Ruský prezident vyhrál volby na celé čáře", napsal Jiří Paroubek.
"Na celé čáře" považuji za hodnocení přinejmenším zavádějící či matoucí. Rozhodně nevhodné v tomto případě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 288
- Celková karma 13,25
- Průměrná čtenost 1385x
https://jaroslav-herda.mozellosite.com/blog/