Zpráva o člověku - živočišném druhu

Kéž sejdeme včas z cesty, po níž rozděleni nebývale zatím jdeme do neznáma stále blíže k jícnu připravené pasti. Půjdem-li po ní dál, možná, že někdo o nás podá někam zprávu.

Přistáli nikým neviděni v mlžné noci.

Tiše.

Kdesi v Českém ráji.

Velitel mise do vzdálené galaxie odesílá zprávu:

Ještě nejsou všichni ztraceni,

ač člověk z většiny z nich vytratil se zcela

a v jiných skomírá bez možnosti odvrácení nevratné již změny.

Ještě zbývají ti,

v nichž přetrvává člověk v původní své síle.

Bývají snadno odhaleni.

Z myšlení bohatého usvědčeni.

Z potřeby užívání slov,

jimž sami věří.

Z vůle odmítat lži 

a z vůle nepředstírat, 

že pravdu rozpoznat lze jen stěží.

Že vše je relativní.

Že pravda tolik rodných sester má,

kolik je na světě lidí.

Takoví lidé ještě žijí.

Ti ještě odmítají lhát sobě i druhým.

Doufají v obrození.