Zvrácená lhostejnost není polehčující okolností

Při posuzování trestní odpovědnosti a stanovování trestní sazby hraje významnou roli prokázaný úmysl, který obviněného může připravit o mnoho let svobody. Stává se, že frustrovaný, zklamaný nebo zoufalý člověk podlehne emocím a například střílí na lidi, které viní za situaci, v níž se ocitl. Může v tu chvíli vnímat i jejich skutečnou vinu, ale rozhodne se vzít spravedlnost do svých rukou.

 Nebo může vinit nevinné, protože zoufale potřebuje někoho obvinit (podobně jako vinil Adolf Hitler židovského lékaře za smrt své těžce nemocné maminky). Jsou známy i případy, kdy někomu prostě dělalo radost ubližovat neznámým nevinným lidem, vraždit. To všechno jsou úmyslné trestné činy s následkem smrti.

Ale jsou i jiná tragická úmrtí, při nichž lidé umírají jakoby mimochodem. Pokud se výrobce potravin rozhodne nahradit nějakou ingredienci levnějším jedem na krysy jen proto, aby vydělal víc, bylo by nevkusné uvažovat o polehčující okolnosti s odůvodněním, že úmyslem nebylo zabíjet, ale jen a pouze nahrabat si.

Pohrdání lidskými životy a utrpením nesmí být důvodem ke shovívavosti. V kauze metanol jde o úmyslné obecné ohrožení s více než předpokládanými úmrtími. I proto, že některé testované lahve nelze nazvat pančovanými ale spolehlivě smrtícími (75% metanolu v lihu).

S návrhem poslance Martina Komárka zakázat prodej tvrdého alkoholu prodávaného ve sněmovních restauracích se dá souhlasit. Neboť lihoviny mohou i v malých objemových dávkách způsobit změny vnímání s následkem možných účinků na kvalitu rozhodování.

Někteří poslanci mají i zkušenosti se smělým ohrožováním účastníků silničního provozu.

Otázkou zůstává vliv alkoholu na potlačování úzkosti z motivačních pobídek dotěrných lobystů s následkem absolutní lhostejnosti k dopadům na kvalitu životů a zdraví obyvatel.

Přesněji – vliv alkoholu na neúmyslné vlastizrádné jednání.

Dotaz sněmovně pod titulkem Vlastizrádné jednání