Žaluji – nevěřím!

Žaluji, že desítky poslanců obou sněmoven, desítky policistů, desítky zaměstnanců Generálního ředitelství cel, řadových celníků a zaměstnanců dalších kontrolních úřadů a institucí státu nejsou telata.  

foto: wikitriki

A pokud by si  to někdo o nich přece jen troufal tvrdit, slibuji, že budu připraven se jich svým slovem okamžitě zastat. Zastal bych se i celníků sousedících států, kdyby je někdo takto haněl.

Jeden z důvodů je ten, že se dodnes ještě nestalo, že by se někdo pokusil nechat si proclít například speciální uklidňující krmivo pro stresovanou drůbež obsahující směs semen mírně prosypanou pervitinem nebo kokainem. Směs s obchodním názvem „veselá krůta“ totiž ani neexistuje, a to právě proto, že zaměstnanci institucí státu nejsou beznadějně slaboduchá telata. To by fakt asi neprošlo.

Ale kdo ví? Možná se o to časem někdo pokusí, když máme tu zkušenost s jinou kauzou, že v případě ohrožení svobody zločince se policejní důstojník svobodně rozhodl otevřít trezor a se spisem zatopit v krbu.

Příklad s pervitinem se zdá být příliš silná káva, jistě, ale můžeme si představit jinou situaci, nikoli sci-fi.

Představme si úředníka celní správy, policistu nebo poslance, jak griluje krůtí maso a při pohledu na dřevěné uhlí se začíná  samolibě usmívat, usrkávaje zaručeně nepančovanou lihovinu z ověřených zdrojů. Ten úsměv může sice na první pohled působit jako nápadně telecí, ale jen do chvíle, než zjistíme, že se jím vysmívá nám. Protože on chápe to, čemu rouzumíme i my. Každý přece zná ty reklamní spoty na čistoskvoucí prádlo. Nikoho by nenapadlo do pračky přisypat dřevěné uhlí, aby bylo prádlo ještě bělejší. Ale můžeme být ještě blbější! To je přece cílem zkmotřenců! Oni nejsou teleta. Ale nestačí jim okrádat tiché stádo.

Potřebují, abychom "dozráli" do vyššího stupně otupělosti. Zbaveni pocitu svobodné vůle, důstojnosti a sebeúcty. Aby se z nás stalo tupé, zhovadilé stádo. Telata, která budou žvanit o tom, že svoboda je možnost bezostyšně lhát, a že to je ta pravá svoboda slova, která nám byla upírána totalitním komunistickým režimem. Jen tak se mohlo stát že vznikl „čistící prostředek“ -  směs čistého(nedenaturovaného) lihu zakaleného „zničující“ přísadou, jakou se běžně dočišťuje konzumní líh a dá se pak odfiltrovat přes piják a vyrobit finální kořalku.

Čistící prostředek vyrobený z konzumního lihu a s nevšedním efektem – černých šmouh, to je primitivní finta, není-liž pravda? Primitivní by byla v zemi, kde  instituce státu plní svou funkci. Kde úředník nepředstírá, že je tele!

Samozřejmě, že Jana Lorencová má pravdu, když říká, že taková laxnost vedla až k té metanolové tragédii.

Mnohokrát jsme slyšeli, že ve zdravotnictví nebude nikdy dost peněz a vždy je co zlepšovat, zkvalitňovat a kam investovat. Jistě. Přesto si dovoluji tvrdit, že nebýt mnohamiliardových finančních ztrát v důsledku působení organizovaného zločinu, někteří lidé by nebyli po smrti.

Syn mého přítele bojoval o holý život jen proto, že čekal tak dlouho v plné čekárně krajské nemocnice, až mu prasklo slepé střevo a rozvinul se zánět pobřišnice. Škrty v rozpočtu způsobily, že nebylo dost personálu ani na to, aby zvládl posoudit, kdo je v ohrožení života.

S jizvou jako po harakiri se pak těžko hýká radostí nad svobodou nakupovat laciné mandarinky bez fronty (u vědomí souvislostí).

Slova o tom, že korupce je cosi jako nezbytná, malinko nevzhledná třešnička na tom našem dortu tržního „hospodářství“, mi znějí jako ideologická diverze sociopatických recidivistů.

Vyšetřování a pátrání naší policie může někdy vypadat, jako když dělníci na stavbě protipovodňových hrází zahodí nářadí a u Václava Moravce pak vysvětlují, že se to musí velmi opatrně, obezřetně, nanejvýš profesionálně a pomalinku polehounku uskutečňovat, abychom neudělali zásadní nenapravitelnou chybu  ( a nezjistili třeba, že nejsme telata, ale že to jen tak může vypadat, protože jsme se už před mnoha lety mohli zeptat někde houfu dětí školního věku, co si třeba myslí, tak nějak upřímně, o schváleném čistícím prostředku, který je tak nějak k neznámému a záhadnému použití, spíše však k ničemu, a jde při tom fakt na dračku).

Nepodceňujme tedy kmotry a zkmotřence, telata nejsou oni. Není však polehčující okolností, když vědí.....