Hysterická islámofóbie je zdůvodnitelná.

Nerad vzpomínám na velmi nepříjemné setkáním s jedním cizincem, kterého jsem před několika lety cíleně vyrušil v konání trestného činu. Dny následující ve mně vyvolaly přesvědčení, že patřil k organizovanému společenství, o němž mi můj přítel sdělil svůj poznatek a zkušenost po té, co jsem se mu svěřil.  

Byl-li to Evropan, nevím. Ale nic nenasvědčovalo, že se jednalo o muslima. Slovanský jazyk, kterým na mne mluvil byl pravděpodobně jeho mateřštinou, nebo alespoň jazykem, kterým byl vyučován jako dítě školou povinné.

Mějme vůli i naléhavě žádat své politiky či orgány činné v trestním řízení, aby si plnili svou povinnost plynoucí ze zákona. Nechtějme být hostiteli jakýchkoli mafií, a už vůbec nechtějme být tupí a nezodpovědní tak, jak to předvedli před lety benevolentní státní instituce, které mají vinu na rozhýčkání zločinných uskupení v naší zemi. Kdyby u nás přibývala státem tolerovaná moc zločinců odkudkoli, dovedu si velmi živě představit, že bych se mohl stát uprchlíkem, a třeba i v ohrožení života. Možná bych pak ještě rád uprchl do nějaké země, kde většinu obyvatel tvoří třeba muslimové (nikoli do chřtánu Talibánu). Hysterická islámofóbie je oprávněná. Mějme pochopení pro každého, kdo nechce vědět nic o slušných, vzdělaných a nekonfliktních muslimech, kteří nikomu nic nevnucují a chtějí jen žít. Pochopení ano. Ale ne v podmanění jejich demagogií! Pochopení ano, neboť v apatice nekoupí. A blahoslavení chudí duchem. Hysterická islámofóbie je zdůvodnitelná. Ne však jako projevená moudrost.

Avšak nechtějme, abychom jako národ začali žít znovu vlastní minulost, neboť některá vyjádření našich spoluobčanů připomínají dobu, kdy spodina uštvala humanistu Karla Čapka k smrti. Ten sprostuduchý způsob obviňování zaznívá dnes na adresu například Tomáše Halíka. Ten však neříká, že máme otevřít svou zemi nekontrolovanému množství jakýchkoli uprchlíků. Zřejmě má zcela oprávněný dojem, že bychom se měli něčím lišit od barbarů. A ne JIM otevírat svá srdce a zemi. Ale lidem, kteří jsou zoufalí, kteří trpěli a trpí. Zřejmě má zcela oprávněný dojem, že když můžeme hostit kde koho, že bychom neměli zapomínat na ty hodnoty, kterými se slušná společnost liší od zpovykané nenávistné smečky. V uprchlických táborech jsou jistě lidé, kteří nejen poskytují pomoc lidem v tísni, ale mají už dostatečné informace takového druhu, které by umožnili smysluplný výběr. Příslušníci Talibánu mezi uprchlíky jistě nejsou! A před kým utekli, není nevýznamná informace! Řekl bych, že nám v naší zemi padá spousty pohrdnutých domů, budov, objektů, a to často jen pro machinace, úvěrové podvody. Pro nesmyslné zákony, které umožňují zničit a promarnit hodnoty, které vytvořili jiní. Takže nejen plýtváme, ale ještě se zaklínáme strachem z hord znabohů, které se nám chtějí vlámat do našich obydlí. Z toho by mohla vzniknou racionální barbarofóbie, jaké podlehl Karel Čapek. Jeho bratr Josef později podlehl barbarům.