Co se týče pracovních podmínek a lidské důstojnosti, stát by se neměl nikdy chovat přezíravě a lhostejně. Už proto, že má máslo na hlavě. Kolik je to let, co jme slyšeli ve zpávách o velkoskladu nelegálně dováženého textilního zboží? Stát nečinně přihlížel. Jako arogantní parchant? Možná. Kolik textilek krachlo? Není tu souvislost? Nepracují někteří zaměstnanci v marketech proto, že jim jejich fabrika krachla z těchto či podobných důvodů?

Podle mne je to typický problém, který by neměl řešit stát, nýbrž odbory, zaměstnanci a zaměstnavatelé. Pokud práce o svátcích představuje pro zaměstnance obchodních řetězců takový problém, nic jim nebrání v tom, začít pomocí nátlakových akcí vyjednávat o změně. Právo na stávku přece mají uzákoněno. Jak se říká "kdo se bojí, defekuje v síni". Pokud by do toho měl vstupovat stát, musel by řešit i spoustu jiných odvětví, kde se pracuje o svátcích.

Stát by si měl plnit povinost - zasahovat, pokud je porušován zákon, a to ať už jsou lidé zastoupeni odbory nebo ne.

PS: Ta vyslovená pochybnost, že by se lidé uměli věnovat o nedělích a svátcích svým rodinám, je něco podobně sprostě předpojatého, jako kdyby hoteliér zavřel teplou vodu a řekl hostům, že jsou prasata a stejně by se nemyli.

Co jsem tak slyšel od zainteresovaných, tak o ty sváteční směny je mezi zaměstnanci docela velký zájem, protože jsou s příplatkem. Takže kdo jít nechce, nemusí.

Pred 68. nebyly zadne obchody otevrene a lidi si nestezovali, pouze na nedostatek zbozi a ti, kteri se mohli divat na rakouske a nemecke programy, vedeli, ze jinde se zije i lepe, ale presto v Nemecku a Svycarsku zadne obchody v nedeli otevrene nejsou a padem druhe hodiny odpoledni se v sobotu zavira.