No ty kráso...:D

To je dobrý jak se dokáže někdo čílit za svoje vlastní myšlenky. Dokonce právníkem hrozí. To jako žaloba sama na sebe?

Ne, pane Flaško, za tu první verzi blogu, než se pan Herda naučil citovat.

K nespokojenosti paní Valíkové:

Nebylo a není mou povinností pátrat po tom, jak vznikl článek Parlamentních listů nebo jak vznikl jeho titulek. Na odkazy se nezírá, ale kliká.

Administraci jsem k tomu napsal:

Dobrý den,

v textu paní Valíkové, z něhož vycházely v roce 2018 Parlamentní listy , autorka píše o strachu. Tuto skutečnost jsem připomněl větou zakončenou dvojtečkou, za níž následuje titulek Parlamentních listů. Vzhledem k tomu, že tento titulek v mém textu je zároveň ZŘETELNÝM odkazem a po kliknutí se otevře celý článek uveřejněný PL, není tento odkaz ničím matoucím. Není před ním věta: Valíková řekla (či napsala). Nejedná se tedy o citací jejího textu, ale o zkopírovaný titulek PL, jenž je zároveň zřetelným odkazem na článek, v němž se píše o strachu.

Co může být skutečně matoucí, je dle mého názoru, přepjatý titulek z dílny PL, jenž, jak se zdá, kupodivu, paní Valíkové nijak zvláště nevadí.

Doufám, že jsem věc uspokojivě vysvětlil a dodávám, že dalším srozumitelným vysvětlením je můj dnešní blog, jimž jsem nezištně vykonal za paní Valíkovou alespoň částečnou nápravu přepjatého titulku PL.

Jaroslav Herda

Už ani nečtu.

Administraci jsem poslala další mail. PL nic neprovedly, jen trochu posunuly význam mého textu směrem k bulváru. To je jejich práce.

Pan Herda vrazil do svého blogu název článku z PL, který se tváří jako citace.

S právníkem se poradím o článku pana Herdy.

Jsem na mobilu, nemám čas.

Inu, ten strach. Ale čí? Panikářů. Možná i u ,,hrdinného" autora. A nejen na těchto stránkách, že. Hlavně v realitě

Jistěže panikářů. A kdo ví, jestli u nějakého "hrdinného autora" žijí ve společné domácnosti (tedy v realitě) také nějací panikáři? Možná. Možná i kasaři nebo chmatáci, co kradou housky v marketu. Tak určitě se to vyloučit nedá.

Hysterie v praxi...