Aniž křičte!

Aniž křičte, že jsou příliš malí. Že nestojí za pozornost. Pomněte, lidé jsou to. Jsou jedné krve, jako ty i já. Proč nevšímat si bloggera? Když možná klopýtá přes bludné haraburdí. Durdí se někdo snad, že pozornost svou nevěnuji králi? Ať si, ať. Proč měl bych přehlížet ten smělý dělný lid a všechny sloužící. Proč nemít soucit se všemi? Kmány i lokaji. Sotva si osud vybrali.  

Kdo zastane se pana Olšera? Možná že monstrem vskutku je. Pedagog - příšera. Však podmanivý mezi výřečnými ze sta, když svedl dítě - žáka. Strachem! K té předstírané politické excitaci, v níž  kartu červenou  do tváře vmetl ctihodnému králi v zneužité exspiraci. Litujme pana Olšera, že jeho přítel stele v síni, jak bychom v banánové, rudé nebo hnědé republice žili.

Aniž kdo křičte, že blogger Hermánek mne zaujal myšlenkou tou, proč Sokol Jan před lety nemohl být král. Že slabý soupeř, kandidát. Ach ano. Ovšem. Slabý až k uzoufání. Tou silou svou, již přiznat mu se dodnes kde kdo brání. Nebyl dost silný? Velký? A nebo malí se ho báli?