Děkuji za článek a zároveň návrat blogera, který tu mnohým chyběl. Jinak podstatné bylo řečeno (teda napsáno)

Palachův čin byl šokující, poněvadž tento akt protestu či výzvy k odporu byl do té doby u nás neznámý. Jan Palach se inspiroval v jihovýchodní Asii. V 60. letech minulého století ve filmových týdenícíh i v televizních zprávách ukazovali záběry budhistických mnichů protestujícíh proti americké vojenské přítomnosti. Tam to skutečně vedlo k tomu, že Američané odešli a komunistí vyhráli. Jelikož v dějinách není možné udělat pokus, tak je možné tvrdit, že pro vítězství komunistů byla rozhodující velmi vydatná vojenská i jiná podpora, které se jim dostávalo z Číny a Sovětského svazu. Stejně tak lze u nás zastávat názor, že Palachova oběť vedla k porážce komunizmu. Naproti tomu lze i tvrdit, že když se to hroutilo v NDR, Polsku a ve všech sousedních zemích, odholali jsme se jako poslední i my.

Podobně lze věřit, že více než 100 upálených tibetských mnichů a mnišek povede k vyhnání Číňanů a návratu dalajlámy. Stejně tak je možné věřit, že se to nepodaří, poněvadž dnes již platí, že více jak 50 % obyvatel Tibetu jsou Číňané a pevně drží vládu v rukou.

Já sám váhím, ke kterému názoru se přiklonit.

díky a souhlas s Honzou Řeháčkem a paní Pavlíkovou

Křehkost leží spíš na straně většinové společnost, která se příliš lehce nechá zlomit ve svých ideálech. A toho dovedou různí Husákové, Bilakové a Švestkové skvěle využít... Díky za článek.

Jan Palach - oběť, která posiluje i ponižuje?

SYMBOL. Příliš se ovšem neprezentuje, že chtěl zorganizovat vniknutí do Čs. rozhlasu a odvysílat jím sepsané protestní prohlášení. K akci však další studenty nezískal. Nebyla odvaha, ale ani příliš šancí, že by se to zdařilo. Pravděpodbně proto pak zvolil tuto svou formu protestu- sebeobětování. Nekteří jej i následovali.

Děkuji vám za tento článek. Někdy to vypadá, že lidé opravdu soudí jen podle pohodlí a ty, kteří berou na svá bedra celou tíhu bezpráví, raději odkazují do říše slabých či nemocných, aby ospravedlnili svou zbabělost

Za tím, že se Palach upálil, zřejmě nebude jen okupace vojsky RVHP a narůstající rezignace lidí, ale i těžké duševní onemocnění (napadají mě deprese), které značně oslabovaly jeho přirozenou, velice silnou vůli k životu. Ony události byly spíš jen spouštěčem jeho potřeby sebevraždy (nebo aspoň tak drastického sebepoškozování). Za jeho pochybné "hrdinství" mu netleskám - byť respektuju to, že se stal symbolem a posmrtně i spouštěčem událostí, které vedly k "sametové revoluci".

Tleskejme hrdinům všedních dnů, ale Jozef Gabčík, Jan Kubiš, nebo i zmiňovaný Jan Palach - to je o několik levelů výš. Tedy hlavně ti dva prvně jmenovaní.

Všichni tři..., jinak souhlas.